Návod jak v Řecku navštívit Athény, Patras, i Zakynthos během jedné dovolené pro úzkostlivého cestovatele.
Tahle stránka sice není žádný travel blog, ale když jsme se ženou tento rok splnili náš plán navštívit Řecko, a neomezit se přitom na jedinou destinaci, ačkoliv jsme byli často úzkostliví z toho, jak se budeme mezi městy dopravovat, rozhodl jsem se naše zkušenosti zaznamenat pro budoucí cestovatele.
Do Řecka nás zavedla svatba mého kolegy, který se v červenci ženil ve svém rodném městě Patras. Ač je třetím největším městem, samotné nenabízí tolik vzrušujících míst, aby se nám chtělo letět jen tam a pak hned domů (a navíc bychom stejně museli letět do Athén a do Patras se dopravit po zemi).
Kromě hlavního města jsme také chtěli navštívit jeden z ostrovů. Moji další kolegové se zmiňovali, že z Patras možná budou pokračovat na ostrov Zakynthos. Když jsme viděli, že odtamtud každý den vyráží letadlo do Prahy, dokončili jsme náš itinerář a zakoupili jednosměrné letenky: z Prahy do Athén a ze Zakynthosu do Prahy.
Že existuje cesta mezi Athénami a Patras a Patras a Zakynthosem, aniž by si člověk musel půjčit auto, jsme měli potvrzené od našeho kolegy-ženicha, ale až do příletu do Athén jsme nic detailnějšího nezjišťovali.
Athény
V hlavním městě jsme měli 4 noční přespání přes booking. Náš ubytovatel nám zavolal taxík na letiště, kde před příletovou halou i o půlnoci stojí kolona taxíků, a cestující se v té tříproudé zácpě snaží zahlédnout SPZ toho taxíku, který je rezervovaný právě pro ně. V duchu jsme poděkovali ubytovateli, protože tady bychom volný taxík hledat nechtěli.
Taxík nás odvezl do asi 40 minut vzdálené čtvrti Psyri (nebo Psirri). Trochu nás vyděsilo, když nás vezl úzkými uličkami s totálně posprejovanými zdmi, aby nás vysadil u našeho ubytování, které se nacházelo mezi dvěma zkrachovalými obchody, rovněž ozdobenými graffiti. Další ráno se ale potvrdilo, co o tomto místě říkají online recenze. Přes den i večer mají v ulicích turisté početní převahu, takže se není potřeba lekat při pohledu do postranní uličky, kde dřepí místní a píchají si drogy do žil.
Čtvrť Psyri je navenek děsivá, ale uvnitř něžná.
Jedná se přitom téměř o centrum, na náměstí Monastiraki je to 10 minut, do Akropole 25. Pokud chcete vidět Akropoli, ale jdete bez průvodce, doporučím video od architekta Manuela Bravo, který vás donutí ocenit důmysl, se kterým byly ruiny ze žloutnoucího mramoru postaveny.
Kdybych měl vybrat pár míst, která nás zaujala více než Akropole, doporučil bych nejprve stanici metra Syntagma. Při výkopu metra byly objeveny pozůstatky starověkého města, a v části stanice která je přístupná i bez lístku, je ve zdech zachovaný průřez těmito zasypanými ruinami. V blízkosti je i Národní zahrada, což je velký park se vstupem zdarma. Kromě stínu, který park v horkém létě poskytuje, oceníte i jezírka se zlatými kapry nebo desítkami malých želviček, které šplhají po kamenech a šlapou si přitom navzájem na krunýře. V různých cestovatelských příručkách je neprávem málo zmiňovaný kopec Pnyx, který poskytuje ten nejlepší výhled na Akropoli.
Pokud by vás zajímalo, kde se v Athénách dobře najíst, mrkněte na mé fotovlákno na Bluesky.
Patras
Přímý spoj z Athén do Patras není. Je sice k dispozici jednotná jízdenka, kterou lze koupit na stránkách Hellenic Train, ta ale zahrnuje cestu vlakem do města Kiato, kde je nutné přestoupit na autobus do Patras. Vlak vyráží z hlavního nádraží v Athénách, pokud byste tápali, které to je, tak jde o nádraží vedle stanice metra trochu zvláštně pojmenované Larissa Station (proč ne „Hlavní nádraží“ ?). Vlak nemá místenky, ale dálkový bus, na který budete přestupovat ano. V našem případě nám stačilo zarezervovat lístky 3 dny dopředu. Jízdenka nám přišla do emailu, který stačilo průvodčí ukázat na mobilu. Náš vlak minul například pevnost Akrokorint, což by také mohla být zajímavá zastávka na tripu skrz Řecko.
Z přestupu v Kiatu jsme měli strach. Náš vlak vyrazil se zpožděním a úzkostlivé Googlování toho, jak přestupní stanice vypadá (abychom se tam rychle zorientovali) neneslo žádné výsledky. Nebylo se ale čeho bát, následovali jsme proud lidí z vlaku, který nás svědomitě dovedl k autobusu. Ten na náš zpožděný vlak čekal přímo před železniční stanicí.
Patras je prototyp přímořského města. Autobus nás vysadil u přístavu, a za 10 minut chůze i s kufrem jsme byli u našeho ubytování, které na město shlíželo z kopce. Kromě návštěvy plánované svatby jsme se byli podívat na hradě Patras, ke kterému jsme brzy ráno vystoupali po schodech sv. Mikuláše (St. Nicolas Stairway). Z něj jsme měli ještě lepší výhled na město, a (nevím zda to bylo tím, jak brzy jsme tam byli, ale) vrátný v hradu po nás nechtěl vstupné.
Ze schodů sv. Mikuláše je na pohled na Patras až téměř ghibliovský.
Z centra je to ale daleko k plážím. Alespoň jednou jsem se tu chtěl jít vykoupat do moře na pláži Paralia Agiias, jako způsob přepravy jsem zvolil městský autobus. V klimatizovaném autobusu, který na zastávku dorazil jen 20 minut pozdě, jsem u řidiče mohl zaplatit za cestu kartou i v hotovosti 2 eura. Napříč horkému létu byla voda bouřlivá a studená, a dala mi tak důvod těšit se na Zakynthos. V Patras jsme strávili pouze dvě noci.
Zakynthos
Ani v případě přesunu z Patras na Zakynthos neexistuje přímý spoj. Na stránkách autobusového dopravce KTEL jsou lístky pro spoj Patras – Zakynthos (používají název Zante, ale myslí tím ten samý ostrov), zároveň ale upozorňují, že pro trajekt z Kyllini na Zakynthos je potřeba koupit si lístky zvlášť na stránce Levante Ferries. V době kdy píšu tento článek je na webu KTEL také informace o tom, že současný režim platí do konce července 2025. Je tedy možné, že se tento systém změní nebo změnil.
V centru Patras, ve stanici odkud autobusy KTEL vyráží (na Google mapách označené jako ΚΤΕΛ Νομού Αχαΐας ΑΕ), jsou i přepážky, kde je také možné si lístky koupit. My jsme lístky koupili na internetu, kde jsme ve formuláři museli potvrdit, že lístky budeme mít u sebe vytisknuté (a nikoliv pouze v mobilu). Na těchto přepážkách nás ujistili, že lístky v mobilu nám budou stačit.
Vedle stanice KTELu je cestovní kancelář (O.E. „Happy Travel“), kde jsme den před odjezdem ukázali naše autobusové lístky, a oni nám prodali papírové lístky na trajekt s časem, který odpovídá našemu autobusu. Mohli jsme je také koupit na internetu, ale takto jsme si byli jistí, že máme ty správné. Pozor na neděle, kdy chybí ranní spoj na Zakynthos, a tak s odjezdem budete muset čekat až do odpoledne.
Při nástupu do autobusu se nás řidič zeptal, jestli jedeme pouze do Kyllini, nebo až na Zakynthos. Podle toho nám ukázal, ze které strany uložit kufry do zavazadlového prostoru. Autobus totiž skutečně pokračuje až na Zakynthos. V přístavu si cestující sice musí vystoupit a nasednout na trajekt, ten samý autobus ale také cestuje trajektem na ostrov, kde pak pokračuje na autobusovou stanici. Při výstupu v Kyllini jsme využili možnost zkusit vyndat svůj kufr (ačkoliv jsme ho dali do prostoru pro Zakynthos), protože jet s autobusem až na nádraží by pro nás byla zajížďka.
V přístavu jsme měli problém chytit taxi. Kdybychom to bývali věděli, udělali bychom si rezervaci na Zante Taxi (což je potřeba udělat nejméně několik hodin dopředu). Na to, že vám zvednou telefon se nemůžete spolehnout, a číslo What’s Up uvedené na jejich stránkách nefunguje. Nakonec se nám poštěstilo najít taxi, co nás odvezlo na naše ubytování u pláže Laganas. Tam jsme se cítili jako doma — ne díky ubytování, které bylo bohužel otřesné, ale díky tomu, že na každém kroku bylo slyšet češtinu.
Hoďte na Zakynthosu kamenem a zaručuju, že uslyšíte: „Kterej č***k tady k***a hází kameny?!“
Zbývající 2 dny naší dovolené jsme relaxovali v moři, nebo jsme se na ubytování vyspávali z horka. Bez auta si člověk ostrov moc neužije. Šli jsme asi hodinu na ostrov Cameo, kde je vstup 5 eur, a v ceně je klíčenka s fotkou i přístup na pláž na tomto ostrově. Na objevování jiných míst nám v tom horku nezbývala energie.
Most, přes který se jde na tento ostrov, je v přístavu Agios Sostis. Atrakcí tohoto přístavu je, že ráno okolo 9:00 a pak také večer okolo 19:00 zde rybáři krmí želvy. Pokud jste neviděli želvy klást vejce na pláži, protože jste přiletěli ve špatnou dobu, a výlet člunem od cestovky vám také nedoručil slibovaný pohled na želvy v moři, tohle místo označené na Google mapách jako “Turtle Spot” je vaše nejlepší šance, pokud příjdete ve správnou dobu. My jsme tam byli ráno, a viděli jsme jednu želvu (ale obrovskou).
Tip hledat želvy v přístavu jsem dostal v kadeřnictví, od jiné zákaznice, která náhodou zaslechla že se chystám na Zakynthos.
Pokud plánujete přivézt z Řecka suvenýry, klidně s tím počkejte až na Zakynthos, Laganas je plné minimarketů, kde si vyberete z překvapivě velké nabídky olivového oleje, mýdel s olivovým olejem, ochucených oliv, směsí bylinek a koření nebo dekorativních předmětů s motivem želvy.
Zakynthos nám opakovaně dokázal, že najít nebo zavolat si na tom ostrově taxi není vůbec jednoduché. Cestu na letiště jsme nechtěli nechat náhodě, proto jsme si Taxi zarezervovali den dopředu na Zante Taxi a počkali na potvrzovací e-mail. Další ráno taxi přijelo dokonce o pár minut dříve než bylo objednáno, řidič potvrdil, že jsme to opravdu my, kdo si to taxi objednal, a včas nás dovezl na letiště, odkud jsme za pár hodin byli v Praze.