Když jste Čechem na japonské univerzitě, velmi snadno se vám dostane toho privilegia, že tam jste Čechem jediným. A když některý profesor dostane zájem o vaši zemi nebo váš jazyk, pozeptá se svých kolegů, a oni mu vás doporučí.
V jednom případě jsem takto dostal možnost pořádat poznávací zájezd pro japonské středoškoláky se zrakovým postižením. Měli tak šanci podívat se, jak probíhá výuka na našich školách pro děti se zdravotním postižením, a naopak českým žákům přiblížit japonskou kulturu.
Další požadavek, který mi takto přišel, bylo k přeložení Janáčkovy opery Z mrtvého domu. K českému originálu jsem měl vytvořit japonské titulky. Titulky pak byly součástí DVD, na kterém nahrávka opery v Japonsku vyšla. Tenhle projekt se ale neobešel bez zádrhelů. Tím prvním bylo, že jsem nikdy nebyl konzumentem opery, a často bylo těžké porozumět českému originálu.
Další problém způsobil sám Janáček svým svérázným překladem. Opera Z mrtvého domu je totiž adaptací stejnojmenného románu Dostojevského. Janáček byl zřejmě natolik velkým obdivovatelem ruské kultury a jazyka, že některé věty zapomněl počeštit. Pokud tedy nešlo o jeho záměr.
Vznikly tak verše jako „Na poli voli, v městě strach! Proto my nejdřív v krčmu.“ V originále má verš kontrastovat stísněnost města a svobodu — volnost — na venkově. Bylo Janáčkovým úmyslem, aby si místo této myšlenky divák asocioval dobytek pasoucí se na poli?
Po pravdě si už nevzpomínám, kterou variantu jsem v překladu zvolil. Nemyslím si ani, že existuje správná odpověď. Byla to volba mezi tím, co si z opery odnese běžný divák, tedy že se na poli pásli voli, a mezitím, co si Janáček možná myslel, že si divák odnese, tedy o svobodě na venkově.
Jako vzpomínka na toto a podobná dilema mi zůstala záložka s videem, kterým jsem se při překladu řídil.
