Jak blízko k sobě mají některé jazyky! Nejdříve si to člověk neuvědomuje, pak si začně všímat podobných slov třeba v angličtině a němčině. A pak objeví praindoevropštinu.
Dnes víme, že velká část evropských jazyků, ale třeba i perština nebo některé jazyky mluvené v Indii mají společného předka. PIE nebo Proto-Indo-European je jazyk, který dal vzniknout jak románským jazykům, jako je francouzština nebo germánským jazykům jako je němčina tak i češtině jakožto slovanskému jazyku.
Jazykovědci prozkoumali původ velkého množství slov, které používáme, a dokázali s menší či větší jistotou určit, se kterými slovy v jiných jazycích mají společného předka.
Tento článek popisuje podobný příběh pro slovo, které používáme, když chceme říct, že něco víme. Etymologie, tedy nauka o původu slov, mě vždycky bavila, proto jsem měl článek v záložkách:
https://friesian.com/cognates.htm
Etymologie, tedy nauka o původu slov, mě vždycky bavila. I proto jsem si do záložek uložil odkaz na tento článek. Ten popisuje, jak se do různých jazyků dostal předek slova „vědět“. V němčině ve tvaru „wissen“, angličtině se vyvinul do tvaru „wise“, který ovšem znamená „moudrý“.
S tímto slovem se pojí i slovo „véda“. Zatímco nám toto slovo evokuje vědu a význam, v sanskritu označuje náboženské texty (doslova náboženské „vědění“) předcházející hinduismus. V tomto významu, označujícím náboženské texty, se slovo dostalo například až do japonštiny ve tvar „béda“. Japonština ale patří do naprosto odlišné rodiny jazyků, a pravé sourozence slov jako je „vědět“ nebo jiných slov pocházejících z praindoevropštiny v ní nenajdeme.
